Léto. Čas, kdy vše plyne trochu pomaleji.

Vlny narážejí na břeh, slunce se opírá do listů… a my konečně dýcháme o něco volněji.

Tuhle medúzu jsem namalovala během jednoho klidného odpoledne, kdy jsem si dovolila "nic nemusím". Jen být. Jen kreslit.

A ono z toho vzniklo něco jemného.

Medúza z hlubin – s trochou světla v sobě.

Ilustrace: Lumina

Je to samostatný obraz – nepatří do žádného cyklu, i když by klidně mohla být součástí pohádky, podmořského světa nebo malého snu.

Možná je to právě to, co v létě tolik potřebujeme – něco, co nemá cíl, ale má klid.

A co vy?

Taky se vám v létě tvoří jinak? Volněji? Nebo naopak vůbec?

Já letos nejvíc tvořím, když se přestanu snažit…

Možná právě v tom je to kouzlo.

Na mém instagramu Arteva_17 můžete vidět timelaps, jak medúzka vznikala.