Z kronik světa Prachomilů…

Ve světě Prachomilů existují příběhy, které nejsou zapsané v žádné knize.

Ne proto, že by nebyly důležité – ale proto, že patří tichu mezi slovy.

Jedním z nich je příběh o Květosvitce.

Říká se, že když se Světlonoš na své cestě na chvíli zastaví a nechá světlo spočinout, projde krajinou někdo jiný.

Květosvitka.

Nezanechává stopy.

Nesbírá vzpomínky.

Jen tam, kde se dotkne ticha,

vyroste Světlonka –

malý květ se světlem, které nehasne.

Světlonka neroste všude. Objevuje se jen tam, kde byl klid, kde někdo naslouchal, kde světlo nebylo použito jako zbraň, ale jako opora.

Možná právě proto roste i v zahrádce u Emilovy maminky Žofie. Svět Prachomilů se totiž neuzdravuje velkými činy.

Uzdravuje se drobnými setkáními, o kterých ví jen světlo samo.

✨ Poznámka autorky 

Tahle ilustrace a krátký příběh jsou malým nahlédnutím do světa Prachomilů.

Do míst, která se v knihách jen mihnou, ale ve světě existují dál. 😉